Esfahán

Esfahán je třetí nějvětší město v Íránu. Má asi 3,5 milionu obyvatel a je považované za někrásnější město na středním východě. Je vzdálený asi 600km od Teheránu. Všude kolem je poušť, ale město leží v úrodné oáze. Náměstí Nakš-e Džahán je zapsané na seznam UNESCO.

Vyrazili jsme v úterý kolem půlnoci, na středu jsme si vzali volno a čtvrtek pátek je víkend. Existuje několik možností jak cestovat po Íránu, nejvýhodnější je cesta autobusem, protože benzín stojí asi 3kč/l. Jsou tady dva druhy autobusů. Jedny jsou luxusnější Volva s klimatizací, pitím a dostatkem místa. Ty druhé jsou daleko levnější, jsou to autobusy místní výroby a vypadají, že není možné aby někam dojeli. Cestu nám platila univerzita, tak jsme se báli, že na nás budou šetřit. Naštěstí nám zaplatili tu luxusnější cestu. A byl ještě daleko pohodlnější než naše student agency, fakt mě to překvapilo.

Celý třídenní výlet nás nakonec nestál vůbec nic, protože univerzita platila nejen dopravu, ale i ubytování, jídlo a vstupné. Pravní den jsme byli v paláci Čehel Šotún, Ali chapú, Šáhově mešitě, květinové zahradě a mostě s 33 oblouky. Udělali pro nás taky tradiční oběd na koberci se 4 chody. Nejhorší na tom jezení na koberci je to sezení, protože je to strašně nepohodlný, ale místní jsou na to zvyklí.

Ve čtvrtek jsme byli v katedrále Vank, což je jedna z mála křesťanských staveb v Íránu, pak v jednom tradičním domě, který slouží jako motlitebna, v muzeu ručního pletení koberců, a na náměstí Nakš-e Džahán.

V pátek jsme vyrazili do ptačí zahrady a k pohyblivým minaretům. Udělali jsme si piknik v parku a odpoledne se přes poušť vrátili do Teheránu.