Průměrný den v práci

(křemíková destička, ze které vyrobíme fotovoltaický článek)

Měl jsem přijít na 9:30, přišel jsem v 10. Stejně jsem tam byl první. Profesor mi řekl, že jde k zubaři, ať počkám v jeho kanceláři na ostatní. Tak jsem hodku čekal, než přišel Išhan. Je to Phd student, se kterým pracuju. Tak jsme si pokecali, kde jsem včera byl a kde byl on a pomalu byl čas na oběd.

Profesor mě zavolal do kanceláře, kde na mě čekal oběd, který mi objednal. Dneska totiž začal ramadán, takže se přes den nesmí nikde jíst. Po obědě jsem se konečně dostal do laborky. Čistili jsme půl hodiny jednu křemíkovou destičku. Pak mi ale oznámili, že se musí jít modlit. Najednou se všichni sebrali a odešli se modlit do mešity, tak jsem se tam hodinku prospal.

(ovládací počítač asi z roku 1990, nic horšího tam snad dát nemohli)

Vrátili se se dvěmi studentkami, se kterými budu ode dneška pracovat. Tak dvě hodiny jsme se dívali jak Išhan něco dělá a přitom to popisuje persky. Nemám ponětí o čem mluvil, tak jsem jenom přikyvoval. Obě holky jsou super, aspoň umí anglicky. Takže se pozorování změnilo na diskuzi o Česku. Mezitím si mě párkrát zavolal profesor, aby mě představil nějakým kamarádům.

(část laborky)

Když jsme skončili pozvali mě moje spolupracovnice na večeři. Vrátil jsme se až někdy večer a na koleji byla připravená večeře pro všechny - kvůli začátku ramadánu. Jestli to takhle půjde dál, tak přiberu tak 10 kilo za měsíc